Postupem času se z původního indiánského lakrosu vyvinulo několik variant této hry: Mužský lakros a jeho kanadská varianta boxlakros, ženský lakros, dále vyloženě česká varianta "český lakros" a nejmladší, bezkontaktní verze hry, interkros.

Společným rysem všech odrůd lakrosu je to, že cílem je dopravit malý míček (velikosti přibližně tenisového míčku) do soupeřovy branky hájené brankařem. Míček hráči nosí, nahrávají a chytají za pomoci jakési kapsy na konci lakrosové hole.

Jednotlivé varianty hry se liší velikostí hrací plochy, počtem hráčů, velikostí branek a hlavně povolenými způsoby bránění soupeře. Na jedné straně je interkros, kde podle pravidel nesmí dojít k fyzickému kontaktu hráčů ani holí, na druhé straně je kanadský boxlakros, kde se naplno hraje do těla, podobně jako v ledním hokeji.

Field lakros, ženský lakros a interkros mají své mezinárodní soutěže. Mistrovství světa v ženském a mužském lakrose se koná pravidelně každé čtyři roky, české reprezentační týmy se mistrovství účastní od roku 1993 (ženy) a 1994 (muži). V letech, kdy se nehraje mistrovství světa, se od roku 1995 koná mistrovství Evropy. Interkrosové mistrovství světa se hraje každý rok. Je poměrně mladé, poprvé se konalo v roce 1999.

V české republice se hrají všechny zmíněné varianty lakrosu. Nejdéle se u nás hraje český lakros (od konce šedesátých let), mužský lakros, ženský lakros i interkros se tu začal hrát ve druhé polovině osmdesátých let.

První záznamy o mezinárodních lakrosových utkáních se vztahují k třetí novodobé olympiádě v roce 1904, která se konala v St. Louis (USA). Kanadský tým složený z hráčů Shamrock Club z Winnipegu získal první lakrosový olympijský titul. Další olympijské hry se konaly v Londýně v roce 1908 a lakros byl opět na jejich programu. O olympijské vavříny se tenkrát utkala jen Kanada a Velká Británie. V záznamech je uveden výsledek zápasu 14:10 pro Kanadu, která má tak stoprocentní olympijskou úspěšnost. Od té doby se totiž lakros na olympijských hrách objevil jen jako ukázkový sport.

Lakros Klub Kroměříž
Byl založen na podzim 2002. Po prvních třech letech činnosti se mu podařilo získat poměrně slušnou materiální a členskou základnu. Mírně osamocený relativně nový lakrosový klub na východě republiky. Vzhledem k poměrně velké vzdálenosti od ostatních našich lakrosových center udržuje kontakty také se slovenským týmem v Bratislavě Tricksters a vídeňskými Monarchs. Mezi průkopníky tohoto sportu na Moravě patří předseda Lakros klubu Kroměříž Jan Hanák

Proč právě v Kroměříži se objevil lakrosový klub jako první na Moravě?
"Lidé, kteří stáli u vzniku oddílu už od mládí inklinovali k americké historii a zejména historii indiánů. Lakros byl a je součástí historie indiánů. Sloužil k zábavě a výchově mladých hochů, válečníků. V jejich podání to byla tvrdá hra prakticky bez pravidel. Náš klub byl druhým, který vznikl mimo Prahu."

Kde jste v začátcích sbírali informace o technice a hře samotné?
"U nás je problém, že v počátcích byly kluby pouze v Praze a ty se v podstatě učily jeden od druhého. Nikdo nepočítal s tím, že by se zájem mohl objevit také za hranicemi hlavního města. Proto svaz nevydával žádné manuály jak se naučit a hrát lakros. Klub začínal svou činnost v roce 2002 a od roku 2003 je členem lakrosového svazu. Začínali jsme prakticky na zelené louce. Jen podle toho, co nám kdo poradil. Díky tomu jsme se naučili některé chybné techniky, které se postupem času snažíme odstranit. Proto naše výkony zatím nemohou konkurovat pražským klubům."

Lakros není jen jeden sport jako například basketbal, ale má víc podob. Můžete nám říct základní rozdíly?
"Lakros má smůlu, že je málo známý a na okraji zájmu. Navíc je komplikovaný dělením na několik variant. Ženský lakros má úplně jiný styl hry, než mužský. Muži hrají field lakros, který se hraje na hřišti rozměrově podobném jako třeba fotbalové a hraje jej 10 hráčů v jednom týmu. Field lakros je nejbližší variantou původní indiánské hry. Další variantou je boxlakros, kde slovo box znamená mantinel. V žádném případě si lidé nemohou pod slovem box představovat surovou hru plnou úderů. Hraje se na hokejových stadionech v době letní přestávky, kdy není na ploše led. Boxlakros přišel na svět se vznikem kanadsko-americké národní hokejové ligy (NHL). Její představitelé přišli s myšlenkou jak využívat prázdné hokejové haly v době letní přestávky. V boxlakrosových zápasech nastupuje pět hráčů a brankář. Pravidla jsou velmi podobná. Největším rozdílem je hrací doba 4x15 minut a hra bez jakýchkoliv ofsajdů."

Kanada je kolébkou hokeje a lakros je v této zemi sportem číslo dvě. Česká republika patří k hokejové velmoci, proč nemá u nás lakros takovou tradici a základnu?
"Lakros se hrával u nás už před rokem 1989. Hlavním centrem byla a je Praha. Problém vidím v tom, že se lakros sám o sobě nedokázal prodat. Zviditelnit, dostat se do médií. Chybí odbornější vedení. U lakrosu je problém v tom, že pokud si někdo vezme lakrosku poprvé do rukou tak se musí učit ovládat své načiní. Musí se začít učit aby hodil, aby chytil, tento sport má větší nároky na techniku než třeba hokeji podobné sporty florbal, nebo hokejbal. Proto se jen těžko hledají nadšenci, kteří si chtějí záludnosti této hry osvojit."

V jaké výstroji nastupují hráči a brankář v boxlakrosu?
"Výstroj hráčů je hodně podobná té hokejové. Od pasu dolů však až na suspensor nemáme žádné chrániče, protože by nás omezovaly v běhu. Rukavice jsou ohebnější a lehčí, aby se lépe ovládala lakroska, což je hůl opatřená na konci síťkou. Brankář má také velmi podobnou výbavu jako jeho hokejový kolega, ale všechny asi překvapí, že jeho ochrana musí být mnohem důkladnější. Rány od kulatého míče se odráží pod jinými úhly než puk, takže by zasahovaly brankáře do nechráněných míst. Mají na sobě jeden a půl vesty. Chrániče nohou jsou však plastové a užší. Branky jsou podobné rozměrově jako ty hokejové."

Dováží se do ČR vybavení pro lakros?
"V posledních dvou letech se na trhu už pravidelně objevuje lakrosové vybavení. Předtím se vybavení dováželo přes známé z USA nebo Německa. Něco málo se vyrábělo tady. "

V Kroměříži je pouze mužský lakrosový klub?
"Mužský tým se nám podařilo už rozjet, nyní se o to stejné pokoušíme v kategorii žen i dětí. Ženský tým zatím nemá potřebný minimální počet deseti hráček. Naše děvčata letos hostovala v Pardubicích a hrála juniorskou ligu."

Jakým kádrem disponuje klub v mužské kategorii?
"Bohužel základna není tak velká, takže zápasíme s malým počtem hráčů. Potřebovali bychom dvacet hráčů, ale někdy nastupujeme jen v šesti. Bez hráčů z celé Moravy bychom nemohli nastupovat. Mimo hráče z Kroměříže, kterých je deset, za nás nastupují i jednotlivci z Brna, Olomouce, Šumperka, Bruntálu i Zlína."

Jak se tým připravuje na turnajové a ligové zápasy?
"Přes léto trénujeme na hokejbalovém hřišti na Pionýrské louce. Když se na zimním stadionu rozpustí led tak tam. Ženy trénují od jara do podzimu venku. V zimě se přesouváme do tělocvičen, kde se dá hrát další varianta lakrosu což je interkros. V interkrosu patří ČR mezi špičku, když dokáže porážet USA i Kanadu."

Jaká je struktura soutěží v České republice?
"Když jsme začínali, tak v nejvyšší soutěži hrávala pouze pražská mužstva a Pardubice. Ve stejné době vznikly týmy v Bratislavě a ve Vídni, takže dnes má první liga devět účastníků. Spolu s Pardubicemi, Bratislavou a Vídní jsme hrávali sérii open turnajů. V letošním roce jsme poprvé hráli celostátní ligu. V boxlakrosu se hraje také juniorská i dětská liga. Juniorské a dětské týmy jsou zatím pouze v Praze a Pardubicích. My se snažíme oslovit zájemce z řad studentů kroměřížských škol a vytvořit také mládežnické týmy. Přesto, že v jediné lize hraje jen devět klubů, tak patří ČR mezi země s poměrně početnou základnou. Vždyť v Anglii, kde se lakros hraje na univerzitách už řadu let tak v jediné lize, působí jen osm klubů. V Evropě je největší základna hráčů v Německu."

Podporuje svaz dostatečně činnost klubů?
"Finanční dotace dostáváme jako jiné kluby z různých sportovních odvětví od ČSTV. Lakrosový svaz v posledních dvou letech mění svou politiku a i od něj by kluby měly dostávat určitou finanční pomoc zejména na rozvoj mládežnických kategorií. Dříve byl lakros ospalým sportem, ve kterém nové kluby nevznikaly."

Myslíte si, že se lakros dostane v dalších letech více do podvědomí a získá popularitu u mládeže?
"Kdybych tomu nevěřil, tak by nemělo cenu se lakrosu věnovat. Věřím , že se zvýší členská základna i počet klubů. Hodně by pomohlo, kdyby se lakros stal letní alternativou pro hokejisty."

Propagujete lakros mezi mládeží?
"Na letních táborech se hodně hraje varianta českého lakrosu. S malou pálkou, která se ovládá jen jednou rukou. Boxlakros jsme předváděli na skautském setkání i při dětském dnu na letišti. Teď se snažíme lakros představovat žákům na školách a učitelům tělocviku. Při náboru se nám přihlásilo dvacet děvčat do juniorského týmu. Chtěli bychom hrávat pravidelnou školskou soutěž. Snad se podaří vytvořit podhoubí z kterého by hráči přecházeli do klubu."

Libor Kopčil

Již po druhé v řadě měl možnost Lakrosový klub Kroměříž zúčastnit se největší Evropské boxlacrossové události konané každoročně na jaře v Praze - Radotíně. Už tradičně se na turnaji objevují zahraniční týmy plné reprezentantů tohoto sportu a to i celky ze zámoří, přesněji z USA, kteří celé akci dodávají celosvětový význam. Mnozí z těchto zámořských hráčů hrají zatím jedinou boxlacrossovou profesionální ligu v Severní Americe. Konkrétně na turnaj přijely týmy z Bostnu (Megamen Boston), z Philadelphie (US team Philadelphie), z Baltimore (Rebels), z Berlína (Vfk Berlin), z Bratislavy (Tricksters) a samozřejmě mužstva z České republiky a to především naše špička z Prahy v podání LC Jižní město, domácí LCC Radotín, LC Slávia, Tj Malešice, dále pak LC Pardubice, LK Kroměříž a mužstva poskládaného z hráčů z různých, převážně evropských, měst - Crease monkeys Europe. Memoriál doplnila řada zkušených rozhodčí ze zámoří, kteří řídí Národní boxlacrossovou ligu v USA.

Do druhého zápasu šli Pardubičtí proti domácím "Tricksters" nažhaveni a bojovně naladěni, což se později ukázalo klíčové. Pardubice zvítězily 15:11. V posledním zápase se potkaly v dnešním turnaji poražené týmy Kroměříže a Bratislavy. Toto utkání bylo snad nejvíce vyrovnané, vedení si postupně týmy vyměňovaly a až posledních 8 minut ukázalo silnější nervy u kroměřížských hráčů, kteří nakonec utkání dovedli do vítězného konce s výsledkem 7:5.